Pletiva podle funkce

Podle funkce rozlišujeme:

a) Krycí pletivo

- Tvoří pokožku. U nadzemní pokožky se vyskytuje ještě vosková vrstvička, která se nazývá Kutikula. Pokožka je většinou tenkoblaná (tj. tvořena Parenchymatickým pletivem) a nemá mezibuněčné prostory. Jehlice u jehličnanů a rododendron mají, ale tlustou pokožku.
Pro styk rostliny s vnějším prostředím mají velký význam pruduchy - zajišťují výměnu plynů a výpar vody.

Pruduchy jsou většinou na spodní straně, vajímkami jsou na vrchní nebo na obou stranách. Leknín a vodní rostliny mají pruduchy na vrchní straně. Pažitka, cibule a kosatec mají pruduchy z obou stran.
Součástí pokožky jsou chlupy neboli trichomy.

Jsou 3 typy chlupů:
1)

2)

3)

b) Vodivé pletivo

Rozdělují se na cévy a sítkovice.

Cévy

- Vedou vodu a živiny z kořenů do celé rostliny. Jsou to mrtvé buňky, nemají protoplazma, tvoří dřevní část rostlin.

Sítkovice

- Vedou zásobní látky z celé rostliny do kořenů. Jsou to živé buňky, mají plazma a děravou příčnou přehrádku. Sítkovice tvoří lýko.

Cévní svazek

- Je složen cév a sítkovic. Cévy tvoří dřevo. Sítkovice tvoří lýko.

Podle vrájemného postavení lýka a dřeva rozeznáváme cévní svazky:

1) Kolaterální

- Neboli jednobočný, má jedno lýko (L)
a jedno dřevo (D). Převažuje u většiny rostlin.

2) Bikolaterální

- Neboli dvoubočný, má dvě lýka (L) a jedno dřevo(D). Můžeme najít například u rajčat a u brambor.

3) Koncentrický dřevostředný, lýkostředný

- Mají například kapradiny a přesličky.

4) Radiální

- Neboli paprsčitý, nachází se u kořenů.

c) Základní pletivo

Tvoří dužninu. Součástí dužniny jsou buňky vmezeření, říkáme jim mléčnice, které obsahují speciální šťávu (mléko). Kromě mléčnic je další typ vmezeřených buněk, který nesou látky jiného
charakteru - glykosidy, alkaloidy, třísloviny = IDIOPLASTY = buňky jiného charakteru

Partneři: Báječná žena | Báječná maminka | Jukni.cz